Otázka, kterou skoro nikdo neřeší, dokud nepřijde první situace, kdy na odpovědi záleží. Prodáváte firmu a kupující chce vědět, co přesně kupuje. Odchází zaměstnanec a chce si vzít nástroj s sebou. Klient se ptá, jestli řešení, které jste mu dodali, je opravdu vaše.
Tenhle text není právní stanovisko. Je to přehled otázek, které byste si měli položit dřív, než na ně bude odpovídat někdo jiný.
Autorské právo počítá s člověkem
Základ českého i evropského autorského práva stojí na tom, že autorské dílo je výsledkem tvůrčí činnosti fyzické osoby. Autorem je člověk. Ne firma, ne nástroj, ne stroj.
Z toho plyne poměrně nepříjemný závěr. Výstup, který vygeneroval AI nástroj bez podstatného tvůrčího vkladu člověka, pravděpodobně vůbec není autorským dílem. A co není autorským dílem, to nepožívá autorskoprávní ochrany. Nikdo ho nevlastní v tom smyslu, v jakém vlastníte kód napsaný vaším vývojářem.
V praxi to znamená, že pokud někdo váš vygenerovaný kód okopíruje, obrana bude podstatně komplikovanější, než čekáte. Právní praxe se v této otázce teprve usazuje a odpovědi se budou v čase měnit. Pro dnešní rozhodování je podstatné vědět, že jistota tady není.
Co říkají podmínky nástrojů
Druhou vrstvou jsou obchodní podmínky platformy, ve které aplikace vznikla. Poskytovatelé AI nástrojů zpravidla uživateli přiznávají práva k výstupu v rozsahu, v jakém je sami mohou převést. Jde o smluvní vztah mezi vámi a poskytovatelem nástroje. Autorskoprávní otázku z předchozí části neřeší, jen ji doplňuje.
Prakticky si u nástroje, ve kterém stavíte, ověřte tři věci:
- Můžete kód exportovat a provozovat mimo platformu?
- Přiznává vám poskytovatel práva k výstupu, nebo jen licenci k užívání uvnitř platformy?
- Co se stane s aplikací, když přestanete platit předplatné?
Poslední otázka překvapuje nejčastěji. Rozdíl mezi „mám aplikaci“ a „mám přístup do nástroje, ve kterém aplikace běží“ je zásadní a na první pohled ho nevidíte.
Kdo aplikaci ve vaší firmě postavil
Třetí vrstva je nejpraktičtější a nejčastěji přehlížená.
Zaměstnanec. Pokud aplikaci vytvořil zaměstnanec v rámci plnění pracovních povinností, uplatní se režim zaměstnaneckého díla a majetková práva zpravidla vykonává zaměstnavatel. Tady je situace relativně čistá. Podmínkou je, že to opravdu bylo v rámci pracovních povinností, ne večer doma z vlastní iniciativy.
Externí spolupracovník nebo agentura. Tady se nic nepředpokládá. Bez smlouvy, která výslovně řeší licenci nebo převod, můžete mít funkční aplikaci, a přitom nemít právo ji upravovat nebo předat jinému dodavateli. Věta ve smlouvě o tom, že dílo je uhrazeno, nestačí.
Vy sami. Pokud jste jednatel a aplikaci jste postavili sami, ověřte, na koho jsou vedené účty a domény. Osobní účet jednatele není totéž co majetek firmy a v okamžiku prodeje firmy nebo sporu se to začne řešit.
Knihovny třetích stran
Tohle je část, na kterou se myslí nejméně a která může bolet nejvíc.
AI nástroj při generování aplikace použije stovky hotových knihoven od jiných autorů. Každá z nich má vlastní licenci. Většinu lze volně používat i komerčně, ale ne všechny. Některé licence vyžadují uvedení autora, jiné požadují, abyste za určitých okolností zpřístupnili i vlastní kód.
Nikdo vás na to při generování neupozorní. Seznam licencí ve vaší aplikaci existuje, jen ho nikdo neotevřel. U aplikace, kterou provozujete interně, je riziko nízké. U aplikace, kterou prodáváte nebo dodáváte klientům, výrazně roste.
Kdy na tom začne záležet
- Prodej firmy nebo vstup investora. Due diligence se ptá, co k softwaru vlastníte a čím to doložíte.
- Odchod autora. Zejména pokud šlo o externistu nebo zaměstnance, který aplikaci vytvářel mimo popis práce.
- Dodávka klientovi. Klient chce záruku, že mu neprodáváte něco, k čemu nemáte práva.
- Změna dodavatele. Chcete aplikaci předat někomu jinému a zjistíte, že nemáte přístup ke zdrojovému kódu.
- Spor. Cokoliv, co skončí u právníka, začne otázkou, kdo co vlastní.
Čtyři kroky, které zvládnete tento týden
- Sepište, kde aplikace fyzicky je. Který nástroj, který hosting, která databáze, která doména. Ke každé položce připište jméno účtu, na který je vedená.
- Přesuňte účty na firemní e-mail. Ne na osobní adresu zaměstnance ani na sdílenou schránku bez správce.
- Ověřte, jestli můžete zdrojový kód exportovat mimo platformu. Pokud ne, zjistěte, zda je to možné.
- Projděte smlouvy s každým, kdo na aplikaci pracoval. Hledáte výslovné ujednání o právech k výsledku.
Když kterýkoliv z těchto čtyř kroků skončí otazníkem, máte téma na příští poradu vedení.
Přenositelnost a udržitelnost aplikace jsou součástí VibeAuditu. Kromě bezpečnosti hodnotíme i to, jestli aplikaci může převzít někdo jiný než její autor. Zjistit více